Lidé si často stěžují, že jejich paměť je hrozná, což jim brání stát se dobrými studenty. Musíte si uvědomit, že lidská paměť nefunguje jako pevný disk počítače.
To znamená tři věci:
Za prvé: Váš mozek má mnohem větší kapacitu než jakýkoliv stávající pevný disk.
Za druhé: Nemůžete do něj nalít informace pouze jednou a očekávat, že tam zůstanou navždy.
Za třetí: Staré informace se nesmažou, protože není dostatek volného místa.
Jak tedy funguje naše paměť?
Jde o to, že uchováváme pouze věci, které používáme opakovaně. Když náš mozek vidí, že se něco opakuje, teprve potom vyhodnotí, že to stojí za zapamatování. Pokud tedy nacpete noc před zkouškou mozek informacemi, ale už nikdy tyto informace nepoužijete, není divu, že na ně brzy zapomenete. Váš mozek oprávněně odhadl, že to pravděpodobně nebylo užitečné.
Křivka zapomínání
Křivka zapomínání je praktický paměťový model, který ukazuje, jak informace v průběhu času přirozeně mizí z naší paměti. Pokud si je neopakujete, obvykle zapomenete 80 %! Jak směšně vysoké procento, že? Přesto je to dobrá zpráva, protože to neznamená, že nejste hloupí. Přesně tak funguje náš mozek.
Opakování je klíčem úspěchu
Protože náš mozek funguje na principu „použij nebo ztratíš“, klíčem k dlouhodobému zapamatování nových informací je opakování. Stručně řečeno, revidujete nový materiál, dokud váš mozek nevyhodnotí, že je opravdu nutné uchovat.
Revize studijních materiálů
Mnoho studentů se bojí této mimořádné snahy o revizi studijních materiálů poté, co se naučili a složili zkoušku. Opakovat si již naučený materiál, dokud si ho ještě pamatujeme, však trvá mnohem kratší dobu, než se ho učit znovu poté, co ho zapomeneme. Nacpat jednu stránku nové slovní zásoby může trvat hodinu. Revize může trvat pouze pět minut.
Rozhodněte se sami, co je efektivnější: Cítit se frustrovaný, že se musíte něco znovu naučit, nebo to chytře a rychle zopakovat?