O syndromu vyhoření se často mluví v souvislosti s vysokými manažery a umělci, ale mezi hlavní ohrožené skupiny patří také vysokoškolští studenti. Víte, jak může změnit váš studijní život?
Člověk, kterého postihne syndrom vyhoření, nemá fyzickou a psychickou energii. Všechno ho unavuje, ztrácí zájem o studium a jen útrpně čeká, až semestr skončí a bude mít klid. Projevuje se především naprostou ztrátou nadšení, motivace a zájmu o veškeré dění. Příčinou je většinou dlouhodobé období stresu, které nastává, když student dá přednost školním či jiným povinnostem před péčí o sebe sama.
K syndromu vyhoření může dojít nejen ve zkouškovém období, ale prakticky v průběhu celého akademického roku. Také jej ovlivňují další důležité faktory, jako vysoké nároky okolí, nebo vlastní nerealistické cíle.
V momentě, kdy se student začne cítit vyhořelý, může mu připadat, že se na něj nahrne příliš mnoho povinností. To vede ke zhoršení prospěchu a v extrémních případech pak může dokonce přerušit studium, když se dostane do bodu, že už nic nezvládá.
Základem boje se syndromem vyhoření je umění naložit na sebe jen tolik povinností, které se reálně dají zvládat. Je lepší si stanovit dosažitelné cíle a těch se držet. Za tímto účelem si můžete práci rozvrhnout za pomoci diáře. Jakmile budete mít před sebou jasně napsáno, co všechno musíte udělat, lépe si práci rozdělíte tak, abyste ji nedělali všechno najednou. Také je vhodné, si jednou za čas udělat pořádek ve všech studijních materiálech a zorganizovat si poznámky z přednášek, doplnit chybějící informace a dát dohromady všechny podklady k dalšímu studiu.
Důležité je také nezapomínat na vlastní koníčky a záliby. Řadě studentů pomáhá, když si během učení dělají krátké přestávky. A samozřejmostí je dostatek spánku, kvalitní strava a pravidelná fyzická aktivita.
